Tento klasifikační řád je přílohou Školního řádu č.j. 743/09 ze dne 1.11.2009 a doplňuje ho.
Všeobecná ustanovení:
Tento klasifikační řád upravuje klasifikaci – prospěch v jednotlivých vyučovacích předmětech, hodnocení prospěchu a chování, udílení pochval a ukládání jiných opatření k posílení kázně žáků.
Klasifikace prospěchu a chování žáků
Základní ustanovení o klasifikaci prospěchu
1)Klasifikace prospěchu je součástí výchovně vzdělávacího procesu. Jejím cílem je vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm vědomosti, dovednosti a návyky, které si žáci osvojili. Podněcovat jejich zájem o doplňování a upevňování získaných vědomostí, dovedností a návyků a o zvládnutí širší problematiky daného předmětu. Klasifikace prospěchu musí též přispívat k formování morálního profilu žáků, proto je nutno při přiznání klasifikačního stupně přihlížet též k jejich přístupu k výchovně vzdělávacímu procesu, k jejich aktivitě i k tomu, zda se rozvíjí jejich schopnost samostatného myšlení nebo zda dovedou získané vědomosti, dovednosti a návyky pouze mechanicky uplatňovat. Klasifikace prospěchu má přispívat k vytváření kladného vztahu žáků ke škole a k vyučování.
2)Prospěch žáků se klasifikuje ve dvou obdobích na závěr každého pololetí školního roku.
3)Při hodnocení prospěchu v jednotlivých předmětech vycházejí vyučující z výsledků zkoušení a z ostatních poznatků o žákovi. Při zkoušení se řídí zejména těmito zásadami: a)Obsah a rozsah ústních, písemných, grafických a praktických zkoušek a způsob zkoušení musí odpovídat učivu stanovenému učebními osnovami pro příslušné klasifikační období, které bylo do doby zkoušky probráno; b)Ústní a jiné prospěchové zkoušení žáků se zařazuje do vyučovacích hodin soustavně po celé klasifikační období, aby nedocházelo k hromadění před koncem klasifikačního období; c)Písemné zkoušení, pokud je stanoveno osnovami, je nutno rozvrhnout rovnoměrně na celý školní rok. V jednom dni mohou být žáci písemně zkoušeni jen jednou, a to pouze z jednoho předmětu. Studující při zaměstnání mohou být písemně zkoušení v jednom dni výjimečně z více předmětů, dá-li k tomu souhlas ředitel školy; d)Žák musí být za klasifikační období zkoušen nejméně dvakrát, z toho jednou ústně.
4)Při zkoušení se vědomosti, dovednosti a návyky, které zkoušený prokáže, klasifikují pěti stupni prospěchu: stupeň 1 – výborný, stupeň 2 – chvalitebný, stupeň 3 – dobrý, stupeň 4 – dostatečný, stupeň 5 – nedostatečný.
5)Jestliže výsledky zkoušení odpovídají kritériím různých stupňů prospěchu, stanoví se výsledný stupeň prospěchu podle převládajících kritérií charakteristických pro daný předmět.
6)Nepovinné předměty se klasifikují podle stejných hledisek a podle stejné stupnice jako předměty povinné. Do celkového prospěch se nezapočítávají.
7)Zásady hodnocení prospěchu a chování se uplatňují stejně u oborů vzdělání s výučním listem a s maturitní zkouškou (nástavbové studium), ve všech formách studia, při studiu jednotlivých předmětů, při komisionálních zkouškách a při studiu podle individuálního vzdělávacího plánu.
8)Při studiu podle individuálního vzdělávacího plánu se stanoví organizace učiva tak, aby byl zachován rozsah a obsah vzdělání. Individuální vzdělávací plán se vypracuje na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. S tímto plánem schváleným a podepsaným ředitelem školy a zletilým žákem nebo zákonným zástupce nezletilého žáka budou seznámeni všichni dotčení tímto plánem a plán se stává součástí osobní dokumentace žáka.
9)Komisionální zkouška se koná v případě zkoušky z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání, v případě opravné zkoušky a v případě komisionálního přezkoušení (tzn. má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení). V případě opravných zkoušek se stanoví termín na srpen příslušného školního roku (dle dohody i dříve). Termín konání bude žákovi sdělen ústně, telefonicky či písemně nejméně 14 dní před konáním zkoušky a zároveň zveřejněn na www. stránkách školy. Výsledky zkoušky budou žákovi sděleny ústně po ukončení zkoušky a zároveň zveřejněny na www. stránkách školy. Koná-li žák komisionální zkoušku, stanoví ředitel školy komisi o lichém počtu (nejméně pak tří) členů. Zkoušejícím je učitel příslušného vyučovacího předmětu žáka, přísedícím učitel téhož nebo příbuzného vyučovacího předmětu. Příprava na zkoušku trvá 15 minut, zkouška pak dalších 15 minut.
10)Stupeň prospěchu stanoví učitel vyučující přeslušnému předmětu V případě, že se na vyučování předmětu podílí více vyučujících, stanoví stupeň prospěchu po vzájemné dohodě. Pokud se z předmětu nekoná komisionální zkouška, zkouší vyučující před kolektivem žáků a výsledek zkoušení žáku ihned sdělí a zaznamená ho do žákovské knížky. Zkoušející není povinen stupeň prospěchu, jímž ohodnotil výsledek zkoušení, zkoušenému odůvodnit.
11)Stupeň prospěchu z odborného výcviku stanoví učitel odborného výcviku nebo instruktor. V případě, že se na odborném výcviku podílí více učitelů nebo instruktorů, stanoví stupeň prospěchu po vzájemné dohodě.
12)Stupeň prospěchu z odborného výcviku na smluvních pracovištích předává organizace, která provádí odborný výcvik, písemně na předepsaném formuláři, nejpozději tři dny před klasifikační poradou, třídnímu učiteli.
13)Při klasifikaci prospěchu žáka se nepřihlíží ke klasifikaci jeho chování.
14)Klasifikaci za každé klasifikační období je třeba ukončit v den stanovený ředitelem školy, nejpozději však jeden den před klasifikační poradou. Pedagogičtí pracovníci sdělují své poznatky o žácích třídnímu učiteli. Nelze-li žáka klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel náhradní termín tak, aby mohla být doplněna nejpozději do dvou měsíců od konce klasifikačního období. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel náhradní termín tak, aby mohla být doplněna nejpozději do konce září. Není-li žák klasifikován ani v tomto termínu, neprospěl.
15)Klasifikaci a zkoušení nelze používat jako prostředku k upevnění kázně.
16)Zprávy o prospěchu a chování žáků podávají třídní učitelů i ostatní pedagogičtí pracovníci rodičům nebo zákonným zástupcům na rodičovských schůzkách nebo ne požádání individuálně.
Klasifikace prospěchu žáků v teoretickém vyučování
1)Prospěch žáka v průběhu klasifikačního období se posuzuje podle těchto hledisek: a)stupeň osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učivo, b)schopnost samostatného logického myšlení a osvojení metod myšlení charakteristických pro daný obor, c)schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností při řešení nových úkolů, d)samostatnost, aktivita a iniciativnost při řešení úkolů, soustavnost a svědomitost v práci, e)úroveň vyjadřování, f)u výtvarných oborů také úroveň invence, obsahu a projevu.
2)Vědomosti, dovednosti a návyky se hodnotí jednotlivými stupni prospěchu takto: stupeň 1 – výborný – dostane žák, který bezpečně ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, projevuje samostatnost, pohotovost a logičnost myšlení, dovede samostatně řešit úkoly a výsledky řešení zobecňovat, vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce jsou po stránce obsahu i vnějšího projevu bez závad; stupeň 2 – chvalitebný – dostane žák, který ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně, umí celkem bez potíží řešit úlohy a výsledky řešení zobecňovat, při práci se dopouští jen občas nepodstatných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu drobné závady; stupeň 3 – dobrý – dostane žák, který probrané učivo předepsané učebními osnovami ovládá v jeho podstatě tak, že na ně může bez obtíží navazovat při osvojování nového učiva, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští nepodstatných chyb, které však s návodem učitele dovede odstranit, vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu závady, které se netýkají podstaty; stupeň 4 – dostatečný – dostane žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami mezery, takže na tyto znalosti nemůže bez větších obtíží navazovat při osvojování nového učiva, není samostatný v myšlení a při řešení úloh se dopouští podstatných chyb, které napravuje jen se značnou pomocí učitele, vyjadřuje se nepřesně. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu větší závady. stupeň 5 – nedostatečný – dostane žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami takové mezery, že na tyto znalosti nemůže navazovat při osvojování nového učiva, na otázky učitele neodpovídá správně a úlohy neumí řešit ani s jeho pomocí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají značné závady.
Klasifikace prospěchu žáků v odborném výcviku
1)Prospěch žáka v průběhu klasifikačního období se posuzuje podle těchto hledisek: a)osvojení odborných dovedností, projevující se ovládnutím nejúčelnějších způsobů práce, které zajišťují její kvalitní výsledky, u výtvarných oborů technické i umělecké zvládnutí, b)využívání získaných teoretických vědomostí, c)úroveň organizace práce a pracoviště, d)dodržování předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, e)úroveň obsluhy a údržby výrobních nebo laboratorních zařízení a pomůcek.
2)Při zkoušení se vědomosti, dovednosti a návyky, které zkoušený prokáže, klasifikují takto: stupeň 1 – výborný – dostane žák, který bezpečně ovládá nejúčelnější pracovní (laboratorní) postupy, dosahuje výsledků odpovídajících stanoveným ukazatelům kvality práce, s jistotou a samostatně využívá teoretických vědomostí, svou práci a pracoviště, popř. své pracovní činnosti organizuje velmi účelně, dodržuje všechny předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; stupeň 2 – chvalitebný – dostane žák, který ovládá nejúčelnější pracovní (laboratorní) postupy, dosahuje výsledků odpovídajících převážně stanoveným ukazatelům kvality práce, samostatně, ale s menší jistotou využívá teoretických vědomostí, svou práci a pracoviště, popř. své pracovní činnosti organizuje účelně, porušuje v menší míře předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; stupeň 3 – dobrý – dostane žák, který se dopouští nepodstatných odchylek od nejúčelnějšího způsobu práce, dosahuje výsledků, které vykazují nepodstatné závady proti stanoveným ukazatelům kvality práce, teoretických vědomostí využívá jen s pomocí učitele, svou práci a pracoviště, popř. své pracovní činnosti organizuje s nepodstatnými závadami, porušuje závažným způsobem předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; stupeň 4 – dostatečný – dostane žák, který se dopouští podstatných odchylek od nejúčelnějšího způsobu práce, dosahuje výsledků, které vykazují podstatné závady proti stanoveným ukazatelům kvality práce, teoretických vědomostí využívá jen po opětovném vysvětlení vyučujícím, při organizaci své práce a pracoviště, popř. své pracovní činnosti se dopouští hrubých chyb, porušuje hrubě předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; stupeň 5 – nedostatečný – dostane žák, který si neosvojil účelné způsoby práce, dosahuje výsledků, které neodpovídají ukazatelům kvality práce, nedovede spojovat teoretické vědomosti s praxí, svou práci a pracoviště, popř. své pracovní činnosti nedovede organizovat bez trvalé pomoci vyučujícího, nedodržuje předpisy k bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Klasifikace prospěchu žáků v odborném výcviku
Odborný výcvik žáků se hodnotí podle této stupnice: stupeň 1 – výborný – dostane žák, jestliže jím provedené pracovní úkony, operace nebo práce odpovídají stanoveným ukazatelům kvality práce; jestliže žák s jistotou využívá teoretických znalostí v praxi, dodržuje předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vzorně organizuje své pracoviště, obsluhuje a udržuje stroje, nástroje, měřidla a pomůcky; pracuje samostatně a zručně. stupeň 2 – chvalitebný - dostane žák, jestliže jím provedené pracovní úkony, operace nebo práce odpovídají stanoveným ukazatelům kvality práce; jestliže jím provedené pracovní úkony, operace nebo práce odpovídají stanoveným ukazatelům kvality práce; jestliže žák bez větších obtíží využívá teoretických znalostí v praxi, dodržuje předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; bez podstatných chyb organizuje své pracoviště, obsluhuje a udržuje stroje, nástroje, měřidla a pomůcky. Pracuje samostatně, ale méně zručně. stupeň 3 – dobrý – dostane žák, jestliže jím provedené pracovní úkony, operace nebo práce vykazují menší závady v plnění stanovených ukazatelů kvality práce, jestliže žák používá teoretických znalostí v praxi často jen na návrh učitele, při dodržování předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci svého pracoviště, obsluze a údržbě strojů, nástrojů, měřidel a pomůcek se dopouští chyb. Pracuje samostatně, ale je pomalejší. stupeň 4 – dostatečný – dostane žák, jestliže jím provedené pracovní úkony, operace nebo práce vykazují závady v plnění stanovených ukazatelů kvality práce; jestliže teoretických znalostí používá v praxi jen na pokyn učitele; v organizaci svého pracoviště, při obsluze a údržbě strojů, nástrojů, nářadí, měřidel a pomůcek a při dodržování předpisů a pokynů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se dopouští hrubých chyb; je pomalý a málo samostatný. stupeň 5 – nedostatečný – dostane žák, který projevuje celkovou neznalost, neovládá pracovní úkony, operace nebo práce stanovené učebními osnovami odborného výcviku.
Základní ustanovení o klasifikaci chování žáků
1)Při klasifikaci chování se vychází z toho, jak žák plní ustanovení školního řádu a dalších ustanovení a zda dodržuje pravidla slušného chování 2)Klasifikaci chování žáka navrhuje třídní učitel po dohodě s ostatními pedagogickými pracovníky. O stupni klasifikace rozhodne ředitel školy po projednání na pedagogické radě. 3)Chování studujících při zaměstnání a u nástavbového studia se neklasifikuje.
Klasifikace chování žáků
Chování žáků se klasifikuje podle této stupnice: stupeň 1 – velmi dobré – dostane žák, který se ve školních zařízeních v době výchovy a vyučování projevuje v souladu s právními a morálními normami a s ustanoveními školního řádu a dalších ustanovení. Tento stupeň lze přiznat i žáku, který se sice dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu a dalším ustanovením, ale je přístupný výchovnému působení a svoje chyby uvědoměle napravuje a překonává; stupeň 2 – uspokojivé – dostane žák, který se ve školních zařízeních v době výchovy a vyučování sice neprojevuje v rozporu s právními a morálními normami, ale který se dopustí závažnějšího přestupku proti školnímu řádu a dalším ustanovením nebo v méně závažných případech tyto opětovně porušuje, a to i po předcházejících napomenutích pedagogických pracovníků; stupeň 3 – neuspokojivé – dostane žák, jehož chování ve školních zařízeních v době výchovy a vyučování i mimo ně je v rozporu s právními a morálními normami, který se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu anebo se opětovně dopustí závažných přestupků proti školnímu řádu; stupeň 4 – neuspokojivé – dostane žák, jehož chování ve školních zařízeních v době výchovy a vyučování je v příkrém rozporu s právními a morálními normami, anebo který se dopustil tak závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků.
Celkové hodnocení žáka
1)Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje na vysvědčení ke konci klasifikačního období těmito stupni: a)prospěl s vyznamenáním b)prospěl c)neprospěl 2)Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li horší známku než chvalitebný, chování velmi dobré a průměr známek v povinných předmětech není horší než 1,5. U oborů 82 Umění je další podmínkou hodnocení výborný u odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem. 3)Žák prospěl, nemá-li v povinných předmětech známku horší než dostatečný. 4)Žák neprospěl, má-li v povinných předmětech nejméně jednu známku nedostatečnou.
Do vyššího ročníku postupují žáci, kteří byli na konci školního roku hodnoceni stupni prospěl s vyznamenáním nebo prospěl.
Závěrečná ustanovení:
Tento klasifikační řád nabývá účinnosti dne 1.11.2009.
V Jaroměři 1.11.2009 Mgr. Jitka Kočišová ředitelka školy